Farmacie na rozcestí?

PharmDr. Lubomír Jaroš

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 156  

Oxfordská liga analgetik a terapie akutní bolesti z pohledu farmaceuta

The Oxford League Table of Analgesic Efficacy and Acute Pain Therapy from the Pharmacist’s Point of View

Martin Šimíček

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 166-170  

Analgetika jsou jednou z nejužívanějších skupin léčiv. V následujícím článku je komentována Oxfordská liga analgetik jako užitečný nástroj pro výběr vhodného analgetika s ohledem na jeho účinnost, bezpečnost a správné dávkování. Dále jsou rozebrány indikace, kontraindikace a nežádoucí účinky jednotlivých skupin analgetik zejména s ohledem na možnost jejich použití v samoléčbě pacienta.

Význam N-acetylcysteinu jako léčivé látky v pediatrii

The role of N-acetylcysteine as a therapeutic substance in paediatrics

Jiří Slíva

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 171-173  

N-acetylcystein patří mezi běžně využívané látky ze skupiny expektorancií. Jeho mechanizmus účinku nespočívá pouze v ovlivnění tvorby hlenu dýchacích cest či jeho struktury, ale působí rovněž antioxidačně či imunomodulačně. V článku jsou tyto jeho vlastnosti diskutovány v kontextu jeho současného terapeutického využití se zaměřením na dětskou populaci.

Farmakologická léčba tumorů hypofýzy

Pharmacological management of pituitary adenomas

Filip Gabalec, Jan Čáp

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 174-176  

Hypofyzární adenomy léčíme v současné době neurochirurgickým, radiačním a medikamentózním přístupem. Výjimkou jsou prolaktinomy, u nichž je na prvním místě léčba dopaminovými agonisty. U akromegalie, Cushingovy choroby a TSH adenomů je metodou volby neurochirurgický přístup. Dopaminová a somatostatinová analoga využíváme nejčastěji do doby operace, tam kde operace nebyla úspěšná, nebo do nástupu efektu radioterapie na reziduální tkáň a ke zmírnění symptomů. U akromegalie jsou využívány v kombinaci s blokátorem růstového hormonu, u ACTH produkujících adenomů volíme farmaka blokující steroidogenezi na úrovni nadledvin.

Nežádoucí účinky léků na oko a jeho funkce

Drug-induced adverse effects on the eye and its function

Lukáš Láznička

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 177-179  

Téměř 20 skupin běžně používaných systémových léčiv může způsobovat oční nežádoucí účinky. Léčivy může být ovlivněna každá část oka a všechny oční funkce. Nežádoucí účinky můžeme rozdělit podle ovlivnění částí oka nebo podle lékových skupin (1). Nejčastěji bývají postižena oční víčka a spojivka, uveální trakt. Dále mohou léky způsobit poruchu akomodace, mydriázu, zvýšení nitroočního tlaku (precipitace glaukomu s uzavřeným úhlem), retinopatii, kataraktu, pigmentové skvrny v rohovce a čočce, postižení vyšších center vidění (oční nerv, mozeček) a další. Mezi rizikové skupiny patří antihypertenziva (betablokátory), antiarytmika (amiodaron), glukokortikoidy,...

Nová protidestičková léčiva - prasugrel, tikagrelor, kangrelor

New antiplatelet drugs - prasurgel, ticagrelor, canrelor

Hynek Poul

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 161-165  

Prasugrel, tikagrelor a kangrelor jsou nové protidestičkové léky působící cestou bloklády destičkových ADP receptorů P2Y12. Neproblematická bioaktivace (prasugrel) či přímý účinek látky (tikagrelor, kangrelor) jsou důvodem vyšší účinnosti nových farmak oproti referenčnímu léku této skupiny klopidogrelu. Akutní koronární syndrom a prevence následných aterotrombotických komplikací u pacientů podstupujících perkutánní koronární intervenci je indikací léčby novými protidestičkovými léky, které jsou podávány v kombinaci s kyselinou acetylsalicylovou s cílem potenciace účinku díky rozdílnému mechanizmu antiagregačního působení. Prasugrel s tikagrelorem...

Farmaceutická péče v kardiovaskulární prevenci

Pharmaceutical care in cardiovascular prevention

Kateřina Ládová, Petra Matoulková

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 180-185  

Kardiovaskulární (KV) prevence je jedním z důvodů poklesu KV mortality a morbidity, proto je nezbytné věnovat jí maximální pozornost. Předkládaný článek poukazuje na vybrané aspekty související se zapojením farmaceuta do KV prevence v rámci dispenzační a konzultační činnosti v lékárně. Je nastíněno, jak může farmaceut přispět k záchytu pacientů s KV rizikem a následně vhodně intervenovat, především racionálně vedenými nefarmakologickými opatřeními. Nechybí ani zmínka o minimalizaci rizik spojených s podáním léčiv, která mohou KV riziko zvyšovat, a o bariérách poskytování farmaceutické péče v KV prevenci.

Nežádoucí a toxické projevy předávkování běžnými rostlinnými drogami - I.

Adverse and toxic effects of standard herbal drug overdose

Jan Martin, Denisa Diblíková

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 190-192  

Používání přírodních látek k léčení má nejenom výhody, ale bohužel i některá rizika. Pacienti si mnohdy tato rizika neuvědomují a domnívají se, že účinek rostlinných drog znásobí zvýšením dávky. U některých rostlinných drog je tak možné dosáhnout i toxických hladin obsahových látek. Tento první díl článku zahrnuje toxické projevy rostlin užívaných jako léčiva i potraviny, a to zázvoru, šalvěje, lékořice a sóji.

Basiscreme DAC − nový krémový základ pro magistraliter přípravu I.

Basiscreme DAC - a novel cream basis for extemporaneous preparation, part 1

Jan Hašek

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 185-189  

Basiscreme DAC (Cremor basalis DAC) je nově dostupný krémový základ povahy hydrofilního krému (typ emulze o/v), který slouží jako vehikulum pro magistraliter přípravu polotuhých topických přípravků. Má ambifilní charakter a je schopný pojmout jak látky hydrofilní, tak lipofilní bez narušení emulzního systému. Tento krémový základ je využíván v zahraniční receptuře a do určité míry jej lze označit jako univerzální neiontové vehikulum umožňující zapracování celé řady léčiv, včetně některých problematických látek a jejich kombinací. Pro obsáhlost textu je článek rozdělen do dvou částí, předmětem prvního sdělení je galenická charakteristika krémového...

Klinické hodnocení léčiv z pohledu farmaceuta

Clinical trials of medicines as seen by a pharmacist

Slavomír Strašík, Milan Vegerbauer

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 193-198  

V Evropě je schvalováno přibližně 4 000 klinických hodnocení ročně. Činnosti vztahující se k provádění klinických hodnocení a jejich dokumentace jsou vázány přísnými pravidly, jež vycházejí ze zásad Správné klinické praxe (GCP) a řady právních norem. V České republice je to především vyhláška č. 226/2008 Sb. o správné klinické praxi a bližších podmínkách hodnocení léčivých přípravků. Požadavky dané touto vyhláškou přinesly lékárnám potřebu jejich praktického řešení. Z těchto důvodů bude v článku hlavní pozornost věnována nastínění základních pravidel a předpisů, ze kterých činnosti farmaceuta v rámci klinického hodnocení vycházejí, důraz bude...

Komentář ke článku „Nová protidestičková léčiva - prasugrel, tikagrelor, kangrelor“

prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D.

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 165  

Autodidaktický test 5/2014

Prakt. lékáren. 2014; 10(5): 198-199