Statinová myopatie

Statin myopathy

Josef Bednařík, Eva Vlčková, Tomáš Horák

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e)  

Statiny jsou kompetitivními inhibitory 3-hydroxy-3-metylglutaryl koenzym A reduktázy (HMGCR) snižujícími hladinu cholesterolu a lipoproteinů nízké hustoty. Vzhledem k vysoké účinnosti jsou nejčastěji užívanou skupinou léků, kterou užívá celosvětově přes 100 milionů pacientů. Nejčastějším a nejzávažnějším nežádoucím účinkem je statinová myopatie. Její klinické spektrum je široké, od asymptomatické hyper-CK-emie přes myalgie, krampy, svalovou slabost až po závažné rabdomyolýzy s 10% mortalitou. Randomizované kontrolované a kohortové studie udávají 1–5% incidenci myopatie a incidenci rabdomyolýzy 1,6–4,4 případů/100 tisíc/rok. Skutečná incidence...

Lékové interakce antiepileptik.
Část 1. – vzájemné interakce mezi antiepileptiky

Antiepileptic drug interactions. Part 1: Mutual interactions between antiepileptic drugs

Blanka Kořístková, Milan Grundmann

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e)  

Farmakokinetické interakce antiepileptik jsou spojeny s enzymatickou indukcí nebo inhibicí. Významnými inhibitory jsou felbamát, klobazam,lamotrigin, stiripentol a sulthiam. Felbamát zvyšuje hladinu klonazepamu, lamotriginu, mesuximidu, kyseliny valproové a aktivního S(+)-enantiomeruvigabatrinu. Klobazam zvyšuje hladinu stiripentolu, karbamazepinu a karbamazepin-10,11-epoxidu. Stiripentol zvyšuje hladinuetosuximidu, fenobarbitalu, karbamazepinu, klobazamu a N-desmethylklobazamu, primidonu a valproátu. Acetazolamid, felbamát, fenytoin,mesuximid, oxcarbazepin, rufinamid, sulthiam zvyšují hladinu fenobarbitalu a fenytoinu. Hladinu...

Podvýživa u obézních dětí

Malnutrition in obese children

Zlatko Marinov, Hana Střítecká

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e)  

V současné době jsme zasaženi pandemií obezity na podkladě nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Za poslední čtvrtstoletí došlo k překotnému nárůstu nadváhy a běžná obezita se stala závažným zdravotním problémem soudobého lidstva. Běžná dětská obezita tvoří v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost po alergických onemocněních druhou největší skupinu s chronickým onemocněním s dlouhodobými kardiometabolickými změnami. V České republice je do 16 let necelých 10 % s obezitou, z toho 2/3 dětí s komplexními metabolickými změnami a zhruba 1/4 s extrémní obezitou. Kardiometabolické následky se spouští a fixují pomocí maladaptačních procesů na...

Migalastat v terapii Fabryho choroby

Migalastat in the treatment of Fabry disease

Lubor Goláň

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e)  

Fabryho choroba je dědičné onemocnění s multiorgánovým postižením. Specifická léčba doposud spočívala pouze v intravenózní náhraděchybějícího enzymu alfa-galaktosidázy A. V brzké době se na našem trhu objeví perorální léčba migalastatem. Lék je určen jen pro některémutace s reziduální aktivitou enzymu, na který se lék naváže, enzym stabilizuje a usnadní jeho transport do lyzosomů. Výsledky klinickýchstudií jsou příznivé a naznačují, že by lék mohl výrazně zvýšit kvalitu léčby vybraných pacientů s Fabryho chorobou.

Účinnosť nechtíka lekárskeho (Calendula officinalis, L.) v dermatológii

Effectiveness of marigold (Calendula officinalis, L.) in dermatology

Michaela Tuschlová, Jana Rudá-Kučerová

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e): e36-e41 | DOI: 10.36290/lek.2017.050  

Nechtík lekársky (měsíček lékařský, Calendula officinalis) patrí medzi liečivé rastliny so širokým využitím v medicíne. Hlavné indikácie použitia prípravkovs obsahom nechtíka sú popáleniny, modriny a zápalové ochorenia rôzneho pôvodu. Významná je jeho antiflogistická vlastnosť, ktorá mámimo iné aj ochranný efekt na vývoj kontaktnej dermatitídy. Nemenej dôležitá je aj epitelizačná vlastnosť, ktorá sa využíva pri hojení rán a vredov.Prospešnou sa zdá byť najmä v hojení kožných rán. Hydroglykolový extrakt nechtíka je úspešne využívaný pri liečbe diabetických, venóznycha tlakových vredov. Krém obsahujúci nechtík prináša cenné účinky...

Lékárnické dny dospěly do Kristových let

Pavel Grodza

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e): e42-e45  

Analýza látek v historických pozůstatcích léčiv z muzejních sbírek

Analysis of substances in historical pharmaceutical relics from museum collections

Karel Nesměrák

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e): e46-e52  

Studium chemického složení předmětů zachovaných v muzejních sbírkách metodami analytické chemie může poskytnout zajímavé poznatkyumožňující lepší pochopení účelu těchto artefaktů. Rozšiřují se tak informace o technickém umu a vědomostech našich předků.V příspěvku je podán výběr z prací věnujících se analýze historických pozůstatků léčiv, datovaných od nejstarších dob do 20. století. Jsouukázány čtyři hlavní motivy vedoucí k takovým analýzám a jejich využití pro historii farmacie.

E-verze 4/17

Prakt. Lékáren. 2017; 13(4e)