Prakt. Lékáren. 2019; 15(3e): 15-27
Monoklonální protilátky a celkově biologická léčiva přinášejí velkou výzvu v léčbě řady onemocnění. Pokrok v tvorbě monoklonálních protiláteknám přináší nástroj, který umožňuje ovlivňovat patologické imunitní pochody na různých úrovních. S příchodem humanizovanýcha humánních protilátek dochází k významnému zlepšení jejich bezpečnostního profilu. Článek stručně shrnuje biologická léčiva používanáv neonkologických indikacích.
Prakt. Lékáren. 2019; 15(3e): 28-36
Tuberkulóza představuje i v současnosti celosvětovou hrozbu jak počtem nakažených a nemocných, tak i počtem zemřelých. Problémem jenarůstající výskyt rezistentních forem tuberkulózy, u kterých jsou výsledky léčby významně horší než u tuberkulózy se zachovanou citlivostík antituberkulotikům. V léčbě rezistentní tuberkulózy se uplatňují nová antituberkulotika a antibiotika dosud využívaná spíše pro léčbujiných infekcí. Hledají se nové, účinnější, kratší a lépe snášené léčebné režimy. V České republice je situace tuberkulózy relativně příznivá,namístě je diskuze o nutnosti hospitalizace všech pacientů s tuberkulózou.
Prakt. Lékáren. 2019; 15(3e): 37-43
Roztroušená skleróza je onemocnění podmíněné imunopatogenním autoimunitním zánětem a neurodegenerativními procesy, které poškozují centrální nervový systém. Postihuje nejčastěji ženy v reprodukčním věku. Biologická role ženy je naplněna mateřstvím a touha po dítěti provází i ženy s roztroušenou sklerózou. Početí, těhotenství a porod je imunitní děj, při kterém se mění imunitní situace ženy. Fyziologický vývoj plodu vyžaduje rozsáhlé změny imunoreaktivity, což pozitivně působí i na průběh roztroušené sklerózy budoucí matky. Pro optimální vývoj novorozence v časném období po narození je kojení velmi potřebné a vhodné. Hormonální změny během kojení ovlivňují...
Prakt. Lékáren. 2019; 15(3e): 3-14
Monoklonální protilátky (Monoclonal Antibodies, MAbs) patří mezi nejrychleji se rozvíjející typy biologik pro řadu různých indikací, využívající různé mechanismy účinku. Trendem ve vývoji nových MAbs je obměna jejich základní struktury, vedoucí k vylepšení terapeutického profilu nebo alespoň farmakokinetických vlastností. Kromě základních typů protilátek jsou dnes už pro klinické použití dostupné jejich biosyntetické i polosyntetické modifikace. Z biosyntetických zásahů se jedná např. o změny v cukerné části molekuly, nebo záměnu několika aminokyselin v konstantních regionech řetězců. Využívají se i samotné varia bilní fragmenty protilátek, buď volné...