Slovo úvodem

Martin Doležal

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 199  

Jsem velmi potěšen, že mohu pozdravit čtenáře Praktického lékárenství jménem České farmaceutické společnosti (ČFS). Společně prožíváme kvůli virové pandemii velmi složité období. Byla první vlna, nyní je druhá vlna, a možná bude i třetí. Jedno ochranné a mimořádné opatření stíhá druhé, ještě mimořádnější opatření. Jsem přesvědčen, že při dodržování rozumných hygienických a protiepidemických zásad lze s pandemií účinně bojovat, bude to však ještě dlouhý proces. Určitou nadějí bude očkování. Některé státy již dokázaly epidemii eliminovat, v Evropě to nakonec také dokážeme. Jsem proto velice rád, že v této permanentně nouzové a z dlouhodobého hlediska...

Jsou vakcíny bezpečné?

Are vaccines safe?

Aleš Franc

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 204-207 | DOI: 10.36290/lek.2020.031  

Vakcíny jsou stále diskutovanými léčivými přípravky. Prakticky po celém světě se dnes vyskytují skupiny aktivistů i specialistů z různých oborů, kteří zejména kvůli obsahu těžkých kovů a biologických přísad protestují proti očkování. Při současné pandemii Covid-19 jsou do vakcín vkládány i nereálné naděje s možností vývoje bezpečné a účinné vakcíny během několika měsíců. Obě pozice oslabují nepopiratelný pokrok vakcín v prevenci infekčních chorob. Článek stručně zmiňuje základní typy vakcín, jejich složení, technologii výroby a hodnocení. Veřejnost obvykle nemá přístup k odborným databázím a čerpá informace z aktivistických a populárně‑vědeckých...

Lékové interakce v urologii - na co si dát pozor

Drug interactions in urology - what to watch out for

Josef Suchopár, Michal Prokeš, Štěpán Suchopár

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 208-214  

Lékové interakce představují problém ve všech medicínských oborech včetně urologie. Řada léčiv typicky používaných v urologii, jako jsou léky na terapii hyperaktivního močového měchýře, benigní hyperplazie prostaty nebo erektilní dysfunkce, jsou substráty CYP3A4 a transportního systému P-glykoproteinu. Kombinace těchto léčiv s inhibitory nebo induktory CYP3A4 nebo P-glykoproteinu může vést buď ke vzniku nežádoucích účinků nebo ke snížení účinku až jeho selhání. Nadto výrobci často doporučují změny v dávkování léčiv, pokud jsou kombinována s inhibitory CYP3A4 a pro lékaře může být komplikované se v takových doporučeních orientovat.

Úskalí celkové a lokální terapie kortikosteroidy

Pitfalls of systemic and local corticosteroid treatment

Hana Matějovská Kubešová, Ondřej Výška, Jiří Nakládal, Jan Matějovský

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 13-23  

Kortikosteroidy byly poprvé léčebně využity u nemocných s revmatoidní artritidou a lokálně k úlevě při kožních exantémech. Indikace jejich podání se s prohlubujícími se medicínskými znalostmi rozšířily do bohatého spektra klinických stavů. Při akutní jednorázové aplikaci nemá podání kortikosteroidů žádnou kontraindikaci a je mnohdy život zachraňující. Při léčbě dlouhodobější je nutno brát v úvahu možná rizika nežádoucích vedlejších účinků vyplývajících z podstaty kortikosteroidů jako působků zajišťujících zvládání stresových situací, a tedy zvyšující krevní tlak, glykemii, zadržujících tekutiny v organismu, mobilizujících zásoby a rezervy. Při jejich...

Hypertenze jako nežádoucí účinek léčiv

High pressure as a side effect of drugs

Jana Gregorová, Petra Holečková

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 24-31  

Léčiva jsou často přehlížena jako příčina sekundární hypertenze. Nesteroidní antiflogistika - podávaná pravidelně delší dobu, pohlavní hormony ve vyšších dávkách než substitučních, imunosupresiva - cyklosporin, antidepresiva - venlafaxin, glukokortikoidy, mineralokortikoidy samotné, i léčiva, která svým mechanismem vedou k jejich nadbytku, a některá antineoplastika jsou spojována s elevací tlaku krve. Ve sdělení bude hlavně zaměřena pozornost na mechanismus, kterým blokátory cesty vaskulárního endoteliálního růstového faktoru zasahují do regulace tlaku krve.

Perorální farmakoterapie dystonie

Oral pharmacotherapy of dystonia

Pavel Filip, Marek Baláž

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 32-37  

I přes dlouhou historii a relativně velkou míru používání v klinické praxi jsou perorální přípravky v terapii dystonie spojeny s významnými limitacemi, na které je nutné pomýšlet. Tento přehledový článek shrnuje možnosti perorální terapie akutních polékových dystonií a chronických dystonických syndromů různými lékovými skupinami, jako anticholinergika, antidopaminergní přípravky, baklofen, benzodiazepiny a další. Popisuje základní dávkovací schémata, nežádoucí účinky a rizika s důrazem na individualizovaný přístup. Kromě nedostatečné opory v podobě relevantních randomizovaných klinických hodnocení také zdůrazňuje pouhý symptomatický, nekurativní charakter...

Nežádoucí účinky léků na kůži - alergické projevy

Skin adverse drug events - allergic reactions

Karel Ettler, Jiří Ettler

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 38-51  

Kožní polékové exantémy po systémové terapii představují jednu z nejčastějších nežádoucích reakcí. Podle mechanismu je dělíme na farmakologické a idiosynkratické, do kterých spadá i alergie, zejména po opakovaném podání. Rozčleňujeme ji na 4 typy, IV. typ je nejčastější. Do něho také řadíme nejtěžší formy (např. syndrom epidermální nekrolýzy).

Nová přímá perorální antikoagulancia -nové molekuly ve výzkumu

New direct oral anticoagulances - new molecules in research

Anna Zatloukalová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 3-12  

V současné době nová přímá perorální antikoagulancia (DOAC) postupně nahrazují dosavadní historicky nejčastěji užívaný warfarin. Jedná se o dvě skupiny léčiv přímo inhibující faktor Xa (Xarelto, Eliquis, Lixiana) a trombin (Pradaxa). Nabízí mnohá pozitiva, která ocení i samotní pacienti. Jedná se zejména o odpadnutí nutnosti pravidelné monitorace, minimum lékových a potravinových interakcí či příznivý bezpečnostní profil. Nicméně jako jednu z nevýhod lze vnímat nepřítomnost antidota při předávkování. Své specifické antidotum - Idarucizumab - má v současné době pouze Pradaxa. Ostatní jsou ve vývoji, stejně tak jako nové molekuly samotných antikoagulancií.

Možnosti fytofarmak při zvládání úzkostných poruch

Phytopharmaceuticals in managing anxiety disorders

Sylva Racková, Vilma Vranová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 226-228  

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv pokud možno bez nežádoucích účinků, jako je sedace, vyvolání závislosti, sexuální dysfunkce nebo změny hmotnosti. Lidé se odedávna pokouší zvládat úzkost a její somatické projevy pomocí rostlin, jediným registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule, který zde blíže představujeme.

Portulaca oleracea - obsahové látky a léčivé účinky

Portulaca oleracea - active compounds and therapeutic effects

Zdeňka Navrátilová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 229-232  

Šrucha zelná (Portulaca oleracea L.) je jednoletá bylina z čeledi šruchovitých, která v současnosti roste v teplejších oblastech celého světa včetně České republiky, kde je považována za invazní rostlinu. V tradiční medicíně se používá k léčbě mnoha onemocnění, např. infekcí, zánětů, zažívacích potíží, hadího uštknutí, horečky, nespavosti a vředů. V Číně a v Indii je šrucha součástí oficiálního lékopisu. Používá se také jako zelenina. Studie in vitro a experimenty na zvířatech naznačují, že šrucha působí antioxidačně, protizánětlivě, analgeticky, antidiabeticky, hypolipidemicky, antimikrobiálně, neuroprotektivně a hojivě. Proběhly i klinické...

Zdravotnické prostředky pro stomické pacienty II.: Doplňkové prostředky v péči o stomie

Medical devices for ostomy patients II.: Supplementary devices in ostomy care

Barbora Vraníková, Andrej Kováčik, Petra Svačinová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 221-225 | DOI: 10.36290/lek.2020.034  

Pro život se stomií nejsou důležité pouze základní stomické systémy, detailněji představené v prvním díle této publikace, ale také doplňkový sortiment usnadňující péči o stomii a její okolí. Práce si klade za cíl představit komerčně dostupné prostředky v péči o stomie doplněné o řadu praktických rad týkajících se jejich správné aplikace. Pro snadnější orientaci jsou jednotlivé skupiny zdravotnických prostředků v článku seřazeny dle časové posloupnosti, ve které se při výměně základního systému používají.

Unikátní projekt vyšetření paměti v českých lékárnách k časné detekci Alzheimerovy nemoci a kognitivních poruch různé etiologie

A unique project of memory examination for early detection of Alzheimer's disease and cognitive disorders of various etiology in Czech pharmacies

Ondřej Šimandl, Aleš Bartoš, Michala Belasová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 216-220 | DOI: 10.36290/lek.2020.033  

Se zvyšujícím se podílem stárnoucí populace přibývá starších osob s poruchami paměti, které mohou být prvním příznakem Alzheimerovy nemoci, ale také řady jiných závažných onemocnění mozku. Včasná diagnostika jejich správné příčiny může vést k zahájení účinné terapie. Cílem projektu vyšetřování paměti v lékárnách je včasný záchyt pacientů s podezřením na poruchu kognice, a to ideálně ve stadiu mírné kognitivní poruchy, ale i v pokročilejších stadiích demence. Farmaceuti jako zdravotničtí pracovníci touto aktivitou podstatně rozšiřují dostupnost preventivního vyšetření pro pacienty a navíc sehrávají významnou roli v edukaci a informovanosti společnosti....

Plnotučné kravské mléko a mléčný tuk v kojeneckých formulích – nové poznatky

Whole cow’s milk and milk fat in infant formulas – new findings

Pavel Ježek

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 247-250  

Zlatým standardem výživy kojenců je mateřské mléko. Pro děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou být kojeny, jsou určeny kojenecké formule. Ve formulích založených na plnotučném kravském mléku jsou ve větší míře přirozeně obsaženy složky živočišných mléčných tuků. Mezi tyto složky patří globule mléčného tuku (MFG) a beta­‑palmitát. Nové studie naznačují jejich možný pozitivní vliv na zdraví a vývoj dětí.

Vydávání přes alert jednou skončí. Co pak?

Pavlína Štisová

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 251-252  

Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv (NOOL) vyvinula jedinečný Systém správy alertů, jehož cílem je usnadnění šetření a uzavírání alertů v předdefinované podobě a v interaktivním prostředí. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 je ten správný čas k připojení do systému.

Molekula erdostein společnosti Recipharm byla s pozitivním výsledkem testována jako součást léčby pacientů s COVID-19
Antioxidační a bronchoprotektivní účinek erdosteinu

Adriana Vavříková

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 254-256  

Akutní respirační infekce - symptomatická samoléčba u dospělých

Acute respiratory infection - symptomatic self-medication in adults

Hana Kotolová, Tomáš Hammer

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 233-242 | DOI: 10.36290/lek.2020.037  

Řešení respiračních infekcí je častým důvodem návštěvy lékárny. Přestože příčina obtíží může být různorodá z pohledu vyvolávajícího agens, řadu z nich lze řešit pomocí samoléčby. V roce 2020 je velmi aktuálním tématem onemocnění COVID-19, které je způsobeno koronavirem SARS‑CoV-2. Symptomatická léčba je indikována jako léčba samostatná u respiračních infekcí primárně virové etiologie, jinak je vedena jako doplněk léčby kauzální. V současné době máme k dispozici celou řadu volně prodejných léčiv z různých farmakoterapeutických skupin. Vedle léčiv lze použít také fytofarmaka. Nezbytnou součástí léčby je klid na lůžku, dostatečné množství tekutin...

Přípravky pro péči o zuby a dutinu ústní

Preparations for care of teeth and oral cavity

Andrej Kováčik, Georgios Paraskevopoulos, Barbora Vraníková

Prakt. lékáren. 2020; 16(4): 243-246 | DOI: 10.36290/lek.2020.038  

Péče o zuby, dásně a další oblasti dutiny ústní je nedílnou součástí každodenní hygieny, a proto je na českém trhu dostupná celá řada přípravků, které mají za úkol tuto péči usnadnit. Tento článek přináší jejich přehled postavený na tradičním členění, nikoli na kategorizaci přípravků dle platné legislativy. V rámci každé uvedené skupiny jsou začleněny příklady komerčních přípravků včetně jejich legislativního zařazení (léčivé přípravky, zdravotnické prostředky, kosmetické přípravky). Samozřejmostí jsou také praktické rady a informace, které by měly být pacientovi při výdeji sděleny lékárníkem nebo farmaceutickým asistentem.