Praktické lékárenství – 1/2019

www.praktickelekarenstvi.cz / Prakt. lékáren. 2019; 15(1e): e3–e14 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ e8 MEDICAMENTA NOVA BREXPIPRAZOL (n = 459) (18). V této studii pouze jedinci na dávce 2 mg měli statisticky významnou redukci na škále PANSS (−7,3) ve srovnání s placebem. Efekt byl pozorován od 3. týdne studie. Více než 30% zlepšení v PANSS do- sáhlo 25,7 % pacientů užívajících brexpiprazol 2 mg a 20,4 % jedinců na placebu (NNT = 19) (18). Výsledky výše uvedených studií byly předmětemmeta-analýzy, která porovnávala efekt brexpiprazolu 2, 4mg a placeba v léčbě akutní schizofre- nie u 1444 pacientů. Obě dávky brexpiprazolu byly významně efektivnější v redukci celkového skóre PANSS, negativního skóru, frekvenci odpovědi i zlepšení na škále celkového klinického dojmu (CGI). Dávka 2 mg, ale ne 4 mg byla efektivnější pro redukci pozitivních příznaků na škále PANSS. Po odstranění japonské studie byla dávka 4 mg brexpiprazolu účinnější v redukci pozitivních příznaků na škále PANSS. Dávka 2 mg, ale ne 4 mg byla spojena s nižším výskytem vysazení z jakéhokoliv důvodu ve srovnání s placebem (19). Cílem studie Equator, NCT01668797 bylo ověření prevence relapsu po stabilizaci a v udržovací fázi trvající 52 týdnů (20). Studie byla ukončena předčasně po prokázání účinnosti ve srovnání s placebem na základě in- terim analýzy. K relapsu došlo u 39 % pacientů na placebu ve srovnání se 14 % na brexpiprazolu (NNT = 4). Brexpiprazol prokázal lepší kompenzaci příznaků i funkčních schopností ve srovnání s placebem. Klinické studie u pacientů s depresivní poruchou V léčbě nepsychotické depresivní poruchy, kde nebylo dosaženo 8týdenní léčbou antidepresivem (fluoxetin, paroxetin, sertralin, duloxetin, venlafaxin) zlepšení stavu 1) o > 50 % v Montgomery-Åsbergové škály deprese (MADRS) 2) skóre v 17položkové Hamiltonově škále deprese bylo ≥ 14 a 3) CGI-I bylo ≥ 3, byl přidán brexpiprazol 2 mg (n=175) či placebo (n=178) k antidepresivu (21). Po 6 týdnech léčby byl rozdíl mezi oběma větvemi léčby vyšší než 3 body (3,21) v MADRS ve prospěch brexpi- prazolu. Odpovědi na léčbu dosáhlo 23 % pacientů na brexpiprazolu a 16 % na placebu (NNT = 15). Remise bylo dosaženo u 15 % pacientů na brexpiprazolu resp. 9 % jedinců na placebu (NNT = 17). V druhé obdobně uspořádané studii dosáhlo odpovědi na léčbu 23 % pacientů na dávce brexpiprazolu 1 mg (n = 211) a 3 mg (n = 213) ve srovnání se 14 % na placebu (n = 203) (NNT = 12) (22). Po 6 týdnech léčby byl mezi oběma větvemi léčby detekován statisticky významný rozdíl 1,95 bodu v MADRS ve prospěch brexpiprazolu v dávce 3 mg, nikoliv 1 mg. V počtu jedinců dosahujících remise nebylo dosaženo významně lepšího efektu ve srovnání s placebem. Pacienti s velkou depresivní poruchou, kteří podstoupili během in- dexové epizody léčbu 1–3 antidepresivy, vstoupili do 8 nebo 10týdenní prospektivní studie, kde byli léčeni placebem přidaným k antidepresivu (23). Jedinci, kteří neodpověděli na léčbu, byli po dobu 6 týdnů léčeni brexpiprazolem 2–3 mg, placebem a kvetiapinem XR 150–300 mg. Přidání brexpiprazolu vedlo k nejvyšší redukci v MADRS ve srovnání s placebem (-1,48; CI -2,56, -0,39), zatímco přidání quetiapinu XR se neodlišovalo od placeba. V jiné studii, kde nebylo dosaženo 8týdenní otevřenou léčbou antide- presivem zlepšení stavu, bylo porovnáváno ve dvojitě slepém uspořádání přidání brexpiprazolu 1–3 mg k antidepresivu a placebo + antidepresivum po dobu 24 týdnů (24). Primárním cílem studie bylo dosažení remise (MADRS ≤ 10) a ≥ 50% pokles v MADRS od randomizace po dobu alespoň 8 týdnů. V primárním cíli nebyla kombinace s brexpiprazolem (21,4 %)