Praktické lékárenství – 2/2019

www.praktickelekarenstvi.cz e19 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE OSTEOPORÓZA – 1. ČÁST: ETIOPATOGENEZE, RIZIKOVÉ FAKTORY A DIAGNOSTIKA PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ vhodný vzhledem k jeho stabilitě a neovlivnění cirkadiánními rytmy (26, 29). V praxi se k posouzení čistě kostního metabolismu hodí zejména osteokalcin (podává informaci o intenzitě kostního obratu), CTx (marker kostní resorpce), P1NP (ukazatel kostní formace). Pomáhají ve stanovení rizika fraktury a účinku terapie osteoporózy (29). Přesnost laboratorních výsledků může být samozřejmě ovlivněna mnoha faktory, jedním z nich jsou cirkadiánní rytmy, kterými se kostní re- modelace řídí. Odběr krve je tedy ideální provádět vždy ve stejnou denní dobu, ideálně mezi 7.–9. hodinou ranní, na lačno (27). Závěr Článek pojednává stručně o etiopatogenezi, rizikových faktorech a možnostech diagnostiky osteoporózy. Ve 2. části bude shrnuta strategie léčby. Osteoporóza je onemocnění, jehož základy mohou být položeny už v mládí. Manifestuje se však až ve vyšším věku, a to zejména vznikem zlomenin. Náklady na péči o nemocné, u nichž v důsledku osteoporózy došlo ke zlomenině, jsou obrovské. Fraktury vedou k dlouhodobé hos- pitalizaci, invalidizaci a jsou i častou příčinou smrti. IGA_LF_2018_011 LITERATURA 1. Broulík P. Význam suplementace kalcia a vitaminu D v léčbě osteoporózy. Remedia 2016; 26(1): 62–66. 2. Dostupné z: www.iofbonehealth.org, online dne 16. 2. 2018 3. Amin S, Achenbach SJ, Atkinson EJ, Khosla S, Melton LJ 3rd. Trends in fracture incidence: a population-based study over 20 years. J Bone Miner Res. 2014; 29(3): 581–589. 4. Cooper C, Cole ZA, Holroyd CR, Earl SC, Harvey NC et al. Secular trends in the incidence of hip and other osteoporotic fractures. Osteoporos Int. 2011; 22(5): 1277–1288. 5. Horák P. Struktura kosti, léčba osteoporózy a hojení zlomenin. Interní Med 2012; 14(11): 441–442. 6. Cooke PS, Nanjappa MK, Ko C, Prins GS, Hess RA. Estrogens in male physiology.Physiol Rev 2017; 97: 995–1043. 7. Gennari L, Khosla S, Bilezikian JP. Estrogen and fracture risk in men. J Bone Miner Res. 2008; 23(10): 1548–1551. 8. Rosa J. Osteoporóza u mužů. Osteologický bulletin 2016; 21(2): 42–48. 9. Marek J a kolektiv autorů. Farmakoterapie vnitřních nemocí. Grada, 2010, s 417–425. 10. Franceschi R, Vincenzi M, Camilot M et al. Idiopathic Juvenile Osteoporosis: Clinical Ex- perience from a Single Centre and Screening of LRP5 and LRP6 Genes. Calcif Tissue Int. 2015; 96(6): 575–579. 11. Gajic-Veljanoski O, Papaioannou A, Kennedy C, Ioannidis G, Berger C, et al. Osteo- porotic fractures and obesity affect frailty progression: a longitudinal analysis of the Canadian multicentre osteoporosis study. BMC Geriatr. 2018; 18(1): 4. 12. Ramírez J, Nieto-González JC, Curbelo Rodríguez R, Castañeda S, Carmona L. Prevalen- ce and risk factors for osteoporosis and fractures in axial spondyloarthritis: A systematic review and meta-analysis. Semin Arthritis Rheum. 2017; Dec 7. pii: S0049-0172(17)30649-2. 13. Štěpán J. Osteoporóza, chronický zánět, mikrobiom a estrogeny. Remedia 2018; 28(1): 28–34. 14. Ebeling PR. Approach to the patient with transplantation-related bone loss. J Clin En- docrinol Metab. 2009; 94(5):1483–1490. 15. Johansson H, Kanis JA, Odén A, McCloskey E, Chapurlat RD et al. A meta-analysis of the association of fracture risk and body mass index in women. J Bone Miner Res. 2014; 29(1): 223–233. 16. Yang S, Lix LM, Yan L, Hinds AM, Leslie WD. International Classification of Diseases (IC- D)-coded obesity predicts risk of incident osteoporotic fracture. PLoS One. 2017; 12(12): e0189168. 17. Ni Y, Fan D. Diabetes mellitus is a risk factor for low bone mass-related fractures: A meta- -analysis of cohort studies Medicine (Baltimore). 2017; 96(51): e8811. 18. van Staa TP. The patogenesis, epidemiology and management og glucocorticoid- -induced osteoporosis. Calcif Tissue Int. 2006; 79(3): 129–137. 19. Sutter SA, Stein EM. The Skeletal Effects of Inhaled Glucocorticoids. Curr Osteoporos Rep. 2016; 14(3): 106–113.