Praktické lékárenství – 2/2019

www.praktickelekarenstvi.cz e28 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE MÍSTO FARMAKOTERAPIE V LÉČBĚ MYASTHENIA GRAVIS PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Antiepileptika jsou léky s patogeneticky velmi rozdílnými cílovými struktura- mi účinku. Existují sdělení, která popisují zhoršení myastenie po gabapentinu (28). Z psychofarmak jsou rizikové benzodiazepiny s výjimkou tofisopamu a hydroxizanu, dále lithium, ojediněle bylo popsáno zhoršení svalové slabosti i po chlorpromazinu, amitriptylinu a haloperidolu. Závěr Pokroky v léčbě MG umožnily snížit mortalitu onemocnění v posled- ních letech pod 0,5 %. U více než 70 % pacientů lze dosáhnout klinické remise, u některých dokonce bez farmakologické podpory. Jedná se pře- vážně o mladé pacienty, kteří byli indikováni k thymektomii. Na druhou stranu však přibývají pacienti ve vyšších věkových kategoriích, kteří jsou často polymorbidní, což komplikuje a někdy omezuje léčebné možnosti. Kolem 10 % pacientů je refrakterních ke konvenční léčbě s nutností využít IS 2. volby nebo biologickou léčbu. Léčba musí být kontinuální, systematická a bezpečná. V ČR je realizována v Centru myasthenia gravis Praha a v síti nervosvalových center. LITERATURA 1. Lee JI, Jander S. Myasthenia gravis: recent advances in immunopathology and therapy. Expert Rev Neurother. 2017; 17(3): 287–299. 2. Carvalho VM, Nogueira EAG, Rosa GR, et al. Mary Broadfoot Walker: 83 years since a his- torical discovery. Arq Neuropsiquiatr. 2017; 75(11): 825–826. 3. Voháňka S. Konzervativní terapie In: Piťha J. a kol. Myasthenia gravis a ostatní poruchy nervosvalového přenosu. Maxdorf Jessenius, 2000. 4. Skeie GO, Apostolski S, Evoli A, et al. Guidelines for treatment of autoimmune neuromus- cular transmission disorders. Eur J Neurol. 2010; 17: 893–902. 5. Hohlfeld R, Toyka KV, Besinger UA, et al. Myasthenia gravis: reactivation of clinical di- sease and of autoimmune factors after discontinuation of long-term azathioprine. Ann Neurol 1985; 17: 238–242. 6. Witte AS, Cornblath DR, Parry GJ, et al. Azathioprine in the treatment of myasthenia gra- vis. Ann Neurol 1984; 15: 602–605. 7. Tindall RS, Phillips JT, Rollins JA, et al. A clinical therapeutic trial of cyclosporine in myasthe- nia gravis. Ann NY Acad Sci 1993; 681: 539–551. 8. The Muscle Study Group. A trial of mycophenolate mofetil with prednisone as initial im- munotherapy in myasthenia gravis. Neurology 2008; 71: 394–399. 9. Sanders DB, Hart IK, Mantegazza R, Shukla SS, Siddiqi ZA, De Baets MH, et al. An inter- national, phase III, randomized trial of mycophenolate mofetil in myasthenia gravis, Neu- rology 2008; 71: 401-406. 10. Hehir MK, Burns TM, Alpers J, et al. Mycophenolate mofetil in achr-antibody-positive myasthenia gravis: outcomes in 102 patients. Muscle Nerve 2010; 41: 593–598. 11. Minami N, Fujiki N, Doi S, Shima K, Niino M, et al. Five-year follow-up with low-dose ta- crolimus in patients with myasthenia gravis. J Neurol Sci 2011; 300: 59–62. 12. Yoshikawa H, Kiuchi T, Saida T, et al. Randomised, double-blind, placebo-controlled stu- dy of tacrolimus in myasthenia gravis. J Neurol Neurosurg Psychiatry. 2011; 82(9): 970–977. 13. Hilton-Jones D. When the patient fails to respond to treatment: myasthenia gravis. Pract Neurol 2007; 7: 405–411. 14. De Feo LG, Schottlender J, Martelli NA, et al. Use of intravenous pulsed cyclophospha- mide in severe, generalized myasthenia gravis. Muscle Nerve 2002; 6: 31–36. 15. Melzer N, Ruck T, Fuhr P, et al. Clinical features, pathogenesis, and treatment of myasthe- nia gravis: a supplement to the Guidelines of the German Neurological Society. J Neurol. 2016; 263(8): 1473–1494. 16. Tandan R, Hehir MK 2nd, Waheed W, et al. Rituximab treatment of myasthenia gravis: A systematic review. Muscle Nerve. 2017; 56(2): 185–196. 17. Howard JF Jr, Utsugisawa K, Benatar M et al. Safety and efficacy of eculizumab in anti-acetylcholine receptor antibody-positive refractory generalised myasthenia gra- vis (REGAIN): a phase 3, randomised, double-blind, placebo-controlled, multicentre study. Lancet Neurol. 2017; 16(12): 976–986. 18. Sanders DB, Wolfe GI, Benatar M, et al. International consensus guidance for manage- ment of myasthenia gravis: Executive summary. Neurology. 2016; 87(4): 419–425. 19. Andonopoulos AP, Chrostou L, Genapoulou V, Tyioufas AG, Tsiakou EK. D-penicillamine induced myasthenia gravis in rheumatoid arthritis: an unpredictable common occurence? Clin Rheumatol 1994; 13: 586–588.