Praktické lékárenství – 2/2019

www.praktickelekarenstvi.cz e30 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE HYPNOTIKA V LÉČBĚ NESPAVOSTI PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Hypnotika v léčbě nespavosti Martin Pretl Neurologická ambulance a spánková poradna Inspamed, s. r. o., Institut spánkové medicíny, Praha Nespavost je definována jako přetrvávající potíž s iniciací, trváním nebo kvalitou spánku při zachování podmínek ke kvalitnímu spánku, která ovlivňuje kvalitu života, denní fungování a působí i somatické příznaky. Mezinárodní klasifikace poruch spánku a bdění rozděluje nespavost na chronickou (trvání minimálně 3 měsíce, minimálně 3× do týdne) a akutní. Chronická nespavost postihuje minimálně 5–10 % populace. V terapii insomnie je na prvním místě doporučována nefarmakologická léčba – psychoterapie. Nejlepší efekt dosahuje kognitivně behaviorální terapie. Teprve pokud tato terapie není účinná nebo se na ní pacient nehodí, je indikovánamedikace. Poslední doporučení Americké spánkové akademie (AASM) redukovalo seznam doporučených hypnotik – suvorexant (agonista orexinových receptorů), eszopiklon, zaleplon, zolpidem (agonisté benzodiazepinových receptorů), triazolam, temazepam (benzodiazepiny), ramelteon (melatoninový agonista) a doxepin (antidepresivum). U ostat- ních preparátů (trazodon, tiagabin, melatonin, tryptofan, valeriana, difenhydramin) AASM nedoporučuje jejich užívání k léčbě nespavosti, event. pouze v off-label indikaci. Podle doporučení vydaného Evropskou společností pro výzkum spánku jsou k léčbě krátkodobé nespavosti (≤ 4 týdny) vhodné benzodiazepiny, agonisté benzodiazepinových receptorů a některá antidepresiva, k dlouhodobé terapii však tyto látky doporučovány nejsou. Ostatní hypnotika (antihistaminika, antipsychotika, melatonin) nejsou doporučována pro léčbu nespavosti. Klíčová slova: nespavost, hypnotika, léčba nespavosti. KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: MUDr. Martin Pretl, CSc., mpretl@spankovaporadna.cz Neurologická ambulance a spánková poradna Inspamed, s. r. o. Kubelíkova 46, 130 00 Praha 3 Převzato z: Klin Farmakol Farm 2019; 33(1): 38–42 Článek přijat redakcí: 8. 1. 2019 Článek přijat k publikaci: 11. 3. 2019