Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e44 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE NAKOLIK ZÁVAŽNÝ PROBLÉM MŮŽE PŘEDSTAVOVAT ŠPATNÁ ADHERENCE K DOPORUČENÉ LÉČBĚ PŘI ISCHEMICKÉ CHOROBĚ SRDEČNÍ? PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ Posledním teoreticky velmi snadným a pro praxi použitelným přístu- pem je jednoduše porovnávat počty předepsané medikace (denních dá- vek) s časem, který mezi návštěvami příslušného pacienta uběhl. Pokud se tyto počty hrubě rozcházejí a pacientovi léčbu nepředepisuje někdo jiný, je non-adherence celkem nasnadě. Tento přístup může usnadnit např. po- kud systém, ve kterém recept předepisujeme, automaticky vypočítává, jak dlouho pacientovi léčba vydrží (na pracovišti autora je toto k dispozici s velmi dobrou praktickou zkušeností). Ještě ideálnější by bylo, kdyby by- lo možno preskripci (vydání receptu) asociovat individuálně s informací, kolik příslušné medikace bylo pacientovi reálně vydáno lékárnou. Toto by měl teoreticky umožnit tzv. elektronický recept, pokud by ovšem bylo možné zpětně u příslušného pacienta nahlédnout do jeho individuálního záznamu o vydání léku lékárnou (lze jen vyjádřit podiv, že tuto funkci, jako vlastně žádnou jinou kromě jednosměrného plnění databáze vydaných léků, draze pořízený systém elektronického receptu, nemá). Lze jistě na- mítnout, že někteří pacienti si léčbu sice vyzvednou, ale pak již neužívají a pouze hromadí doma. Tomuto lze ale alespoň částečně předejít tak, že pacienta instruujeme, aby nám vždy k plánované návštěvě sepsal, kolik a kterých léků má doma k dispozici. Podle zkušeností autora tento snadný způsob, jak odhalit non-adherenci překvapivě dobře funguje (s výjimkou asi naprosté minority těch, kteří léčbu neberou záměrně a udávají schválně zkreslené údaje). Jaké jsou nejběžnější mechanizmy non-adherence a jak je lze řešit? Základní zdroje non-adherence shrnuje tabulka 1. Jako nejčastěji udá- vaná příčina non-adherence k předepsané medikaci jsou uváděny eko- Tab. 1. Základní zdroje non-adherence k předepsané léčbě Na straně společnosti Zeměpisná oblast, rasa, etnikum Kulturní zvyklosti, předsudky a zažité představy Neopodstatněné šířené varovné zprávy (např. o nebezpečnosti určitého typu medikace) Celková socioekonomická úroveň společnosti Na straně zdravotnického systému Stupeň úhrady příslušného preparátu Existence a dostupnost nástroje spolehlivého screeningu Rozvinutost sítě zdravotnické péče a podpůrné infrastruktury Na straně předepisujícího lékaře Ochota se touto otázkou vůbec zabývat Edukace a komunikace s pacientem Zvolené léčebné schéma, polypragmazie Přehlížení varovných příznaků non-adherence Na straně pacienta Věk, pohlaví Vzdělání, socioekonomický status Akceptace svého zdravotního stavu a nutnosti užívaní léčby, nízká motivace Špatná subjektivní snášenlivost léčby Duševní stav a ladění pacienta (např. přítomnost deprese), abúzus návykových substancí Účelové jednání Na straně léčiva Složitost léčebného schématu Frekvence nežádoucích účinků Ekonomická náročnost léčiva pro pacienta