Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e57 / Prakt. lékáren. 2020; 16(e1): e56–e63 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ INFORMACE STŘÍPKY Z XXI. SYMPOZIA KLINICKÉ FARMACIE RENÉ MACHA o konkrétní kazuistiky, diskuze se rozvíjely praktickým směrem, jak nejlépe využít nabyté informace u potenciálních pacientů v praxi. Po tomto náročném dopoledni následovala zasloužená pauza. I od- polední část prvního dne slibovala neméně bohatý program, tentokrát na kardiovaskulární téma. První blok přednášek byl zahájen tradičně pod taktovkou prof. Jiřího Vlčka, předsedy programového a organizačního výboru sympozia, který ocenil, že se posluchači každoročně vrací, aby diskutovali nad lékovými problémy. Zmínil, že odborná úroveň sympozia má stejně jako zájem o tuto vzdělávací akci vzrůstající tendenci a podě- koval doc. Josefu Malému a dr. Martinu Dosedělovi za zrealizování SKFRM a partnerům za jejich finanční podporu. Nezapomněl vzpomenout na svého kolegu dr. René Macha, se kterým sympozium pořádal v prvních letech jeho existence. Poté přivítal čestné hosty, mezi kterými nechyběli představitelé České farmaceutické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČFS ČSL JEP) a obou farmaceutických fakult nebo čerstvě zvolený prezident České lékárnické komory. Pozvání na akci přijala také předsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP a zá- stupkyně Sekce klinickej farmácie Slovenské farmaceutické spoločnosti. Po krátkých proslovech výše zmíněných se už otevřel prostor pro odpolední bloky plné zvučných jmen z oblasti kardiologie. Prof. Miroslav Souček zahájil blok přehledem rizikových faktorů kardio- vaskulárních onemocnění, kde na prvním místě uvedl arteriální hyper- tenzi. Zmínil problematiku nedostatečné kompenzace v léčbě vysokého krevního tlaku (až ze 70%), jejíž příčinou je především nízká adherence (farmakologická i nefarmakologická) a pozdní zahájení samotné terapie. Prof. Vlček zvolil více teoretickou přednášku, která byla zaměřená především na minimalizaci rizik pomocí teorie tří pilířů integrovaných do algoritmu SAZE s konkrétním využitím v oblasti kardiovaskulárních onemocnění. Doc. Petr Kala se věnoval akutnímu koronárnímu syndromu, konkrétně perkutánní koronární intervenci (PCI) jako nejúčinnějšímu léčebnému zá- sahu u infarktu myokardu s elevací ST segmentu, a následnému trombo- tickému riziku vyvolanému stentem. Kombinační terapie antiagregačních léčiv (kyseliny acetylsalicylové a perorálních antagonistů receptoru P2Y12) tvoří hlavní nástroj ke snížení tohoto rizika. První odpolední blok zakončil svým sdělením dr. Jiří Seménka, který rozvíjel téma duální protidestičkové terapie a její vhodnosti, resp. délky užívání, u pacientů s rizikem krvácivých stavů. Ukázal na komplexnost problematiky a nutnost individuálního řešení u každého konkrétního pacienta. Témata tohoto bloku vyvolala u posluchačů značný ohlas, což se projevilo během následující panelové diskuze. Z pléna se ozývaly přede- vším dotazy na způsob řešení nízké adherence pacientů v klinické praxi. Odpovědí byla nejen známá doporučení typu potřeby hovořit s pacienty o jejich léčbě a využívat fixní kombinace léčiv, ale i nyní v praxi využívaná možnost odhalení non-adherence k léčbě pomocí měření plazmatických hladin antihypertenziv. Hypoteticky se hovořilo i o možnosti zvýšení finanční spoluúčasti pacientů s prokázanou non-adherencí. Diskuze se dotkla také rozporu mezi novými doporučeními Evropské kardiologické společnosti pro management dyslipidemie, která radí snižovat plazmatické hladiny LDL cholesterolu u pacientů ve velmi vysokém riziku pod hodnotu 1,4mmol/l, a výsledky prospektivní studie, která naznačila, že nízké hladiny LDL cholesterolu mohou být spojovány s vyšším rizikem krvácení. Po přestávce zahájil druhou část kardiovaskulárního bloku prof. Jan Bultas s přednáškou zaměřenou na klinicky relevantní lékové interakce přímých perorálních antikoagulancií (DOAC). Ačkoliv mají DOAC nižší in-