Praktické lékárenství – 1/2020

www.praktickelekarenstvi.cz e58 / Prakt. lékáren. 2020; 16(e1): e56–e63 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ INFORMACE STŘÍPKY Z XXI. SYMPOZIA KLINICKÉ FARMACIE RENÉ MACHA terakční potenciál než v terapii stále využívaný warfarin, rozhodně není zanedbatelný. Farmakokinetické parametry např. dabigatranu lze snadno ovlivnit už na úrovni absorpce změnou pH (užitím inhibitorů protonové pumpy) či komedikací s inhibitorem P-glykoproteinu (např. verapamil). Oba případy vedou ke změně plazmatických hladin antikoagulancia a úpravě terapeutické hodnoty DOAC. Prof. Radek Pudil hovořil na téma chronic- kého srdečního selhání (CHSS). Představil auditoriu výsledky nejnovějších studií, trendy v léčbě (např. pozitivní efekt gliflozinů u pacientů s CHSS), ale připomenul i konkrétní doporučení pro lékárenskou praxi, např. upozornil na nevhodnou kombinaci inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu a nesteroidních antiflogistik, která by bez vědomí kardiologa neměla být užívána. Doc. Debora Karetová se zabývala onemocněním periferních tepen a komplexností terapie. Vedle režimových opatření (především zanechání kouření a důrazu na fyzickou aktivitu) uvedla u pacientů s is- chemickou chorobou dolních končetin nutnost hypolipidemické léčby, kontroly glykémie, kompenzace krevního tlaku a zavedení protidestičkové léčby, popř. v kombinaci s antikoagulanciem. Páteční den zakončil svou přednáškou věnovanou kardiovaskulárním nemocem v těhotenství doc. Jiří Pařenica. Jednalo se o poměrně aktuální téma, jelikož u těhotných žen z evropských zemí jsou kardiovaskulární nemoci v současné chvíli nejčas- tějšími příčinami úmrtí. Jedním z hlavních důvodů je bezesporu neustále se zvyšující věk prvorodiček. Navzdory pokročilé večerní hodině nebyl poslední páteční blok před- nášek ochuzen o bouřlivou diskuzi. První otázka z pléna posluchačů směřovala k prof. Pudilovi a týkala se paliativní péče v terminálním stádiu srdečního selhání. Prof. Pudil označil za primární cíl této léčby správné dávkování diuretik, které je nejdůležitější pro zlepšení symptomů a může nejvíce zvýšit kvalitu života pacientů. Někteří pacienti mají periferně zave- dené centrální katetry nebo podkožní porty pro intermitentní podávání diuretik v domácím prostředí. Další otázka se týkala použití warfarinu ve třetím trimestru těhotenství u pacientek se srdečními vadami. Platná do- poručení v tomto případě warfarin ve druhém a třetím trimestru připouští. Prof. Pařenica je navíc toho názoru, že pokud je dávka warfarinu nízká, lze jeho podávání zvážit i v trimestru prvním. Po porodu pak lze s warfarinem také kojit. U hluboké žilní trombózy a plicní embolie nicméně doporučení preferují podávání nízkomolekulárních heparinů. Sobotní program otevřela čtyři volná sdělení. Posluchači měli během ranního bloku možnost vyslechnout řadu zajímavých informací z oblasti výzkumu a klinické praxe od farmaceutů, ale i dalších zdravotníků. Hlavním tématem druhého dne SKFRM byla onkologická problematika. První onkologický blok zahájila dr. Jana Halámková s přednáškou věnova- nou prevenci nádorových onemocnění. Tato přednáška seznámila audi- torium s nejvýznamnějšími rizikovými faktory nádorových onemocnění (alkohol, kouření, obezita, sluneční záření) a možnostmi jejich screeningu (mamografie, preventivní gynekologické prohlídky, vyšetření krvácení do stolice, samovyšetření prsu, varlat, kůže). Hlavním poselstvím celé přednáš- ky byla informace, že pro dobrou prognózu nádorového onemocnění je důležité zachytit nádor ještě v asymptomatickém stádiu. Na toto sdělení navázal prof. Bohuslav Melichar s poutavou přednáškou věnovanou imuno- terapii solidních nádorů. Terapeutický efekt, tedy reálný dopad této léčby, je možné hodnotit až s určitou latencí. Nesporným benefitem je ovšem její dlouhodobý, ne-li trvalý charakter. První blok sobotního dne zakončil dr. Milan Vošmik, který posluchače seznámil se základními informacemi ohledně nádorů hlavy a krku. Velmi zajímavé bylo sdělení, že zhruba 75%