Praktické lékárenství – 2E/2021

www.praktickelekarenstvi.cz / Prakt. lékáren. 2021; 17(e2): e32–e37 / PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ e36 NEMOCNIČNÍ LÉKÁRENSTVÍ Stanovení bakterií rodu Ralstonia v čištěné vodě (Aqua purificata) identifikovány jako Ralstonia picketii nebo R. insidiosa, byly dále identi- fikovány gramnegativní Methylobacterium radiotolerans, Sphingomonas leydii, Burkholderia cepacia a B. fungorum , bakterie rodů Herbaspirillum , Caulobacter , Cupriavidus a Moraxella; z grampozitivních bakterií zá- stupci rodů Staphylococcus a Pseudoarthrobacter . Kmeny podtržených taxonů jsou aktuálně považovány za potenciální patogeny. Seznam potenciálně patogenních druhů nelze s konečnou platností vytvořit, neboť je jich velmi mnoho a seznam se v souvislosti s rozvíjejícími se metodami identifikace stále rozšiřuje. Statistické výsledky (Studentův párový T-test, výsledky lineární regre- se: korelační koeficient R 2 a hodnota směrnice regresní přímky Y) jsou uvedeny v tabulce 2. V případě výsledku T-testu menšího než 0,05 lze vyloučit nulovou hypotézu – soubory tudíž nejsou shodné (v tabulce označeno šedivým podkladem). Metoda daná Českým lékopisem (3) se může měnit jen velmi obtížně, neboť tento předpis je mezinárodní a vel- mi konzervativní. Při srovnávání výsledků dosažených různými metodami bylo zjištěno, že membránová filtrace zachytí pouze část bakterií oproti přímému výsevu. Norma „ČSN ISO 7704 – Jakost vod. Hodnocení použi- telnosti membránových filtrů pro mikrobiologická stanovení“ předepisuje záchyt 80% buněk membránovými filtry oproti přímému výsevu. Pracuje se však s referenčními kmeny. Přirozené společenstvo může vykazovat záchyt odlišný. Naopak výsledky záchytu na membránových filtrech o růz- né porozitě (0,45 a 0,22µm) se nelišily. Menší porozita filtru by sice mohla teoreticky zachytit více mikroorganismů, dochází však k horšímu kontaktu s médiem, což může zhoršit růst. Statisticky významný rozdíl ve výsledcích nebyl zaznamenán ani v souborech výsledků mikroorganismů vyrostlých na referenčnímmédiu R2A a médiu TYA, které se používá v mikrobiologii vody ke stanovení celkového počtu kultivovatelných mikroorganismů (dle ČSN EN ISO 6222). Odlišné (statisticky významně nižší) výsledky byly zaznamenány mezi výsledky bakterií narostlých na relativně chudém R2A médiu a na živiny vysoce bohatém krevním agaru (KA), což se u bakteri- álního společenstva pocházejícího z oligotrofního prostředí čištěné vody dalo předpokládat. Výsledky T-testu byly potvrzeny lineární regresí, a to jak vysokými korelačními koeficienty (R 2 ), tak směrnicí regresní přímky (Y). I na základě těchto výsledků revidoval SÚKL metodický pokyn týkající se doporučené doby použitelnosti léčivých přípravků připravovaných v lékárnách a požadavky na jakost čištěné vody (9). Závěr Přestože výsledky analýz počtu aerobních bakterií v odtočené čištěné vodě většinou splňují požadavky Českého lékopisu (3) pro čištěnou vodu nerozplněnou, tato voda může obsahovat významné množství poten- ciálně patogenních bakterií (např. Ralstonia spp.). Membránová filtrace zachytí pouze část organotrofních bakterií, použití filtrů o menší porozitě Tab. 2. Statistické výsledky pro jednotlivé metody detekce celkového počtu aerobních bakterií (hodnota T-testu, korelační koeficient R2 a směrnice regresní přímky Y). MF = membránová filtrace; PV = přímý výsev Testované metody T-test R 2 Hodnota Y Médium R2A: MF 0,45 vers. 0,23µm 0,56305 0,9339 1,0147 Médium R2A: MF 0,45µm vers. PV 0,0000148 0,9049 1,7199 Média R2A vers. TYA; MF 0,45µm 0,617335 0,8847 0,9423 Média R2A vers. KA; MF 0,45µm 0,00448 0,8668 0,7345 TANOVENÍ BAKTERIÍ RODU ALSTONIA V ČIŠTĚNÉ VODĚ QUA PURIFICATA