Praktické lékárenství – 3E/2021

www.praktickelekarenstvi.cz e33 AKTUÁLNÍ FARMAKOTERAPIE Farmakokinetické a farmakodynamické lékové interakce antiepileptik PRAKTICKÉ LÉKÁRENSTVÍ synergismus). Klinicky výhodné kombinace jsou patrné většinou mezi AEP s různým mechanismem účinku nebo u souběžného podávání AEP s vícečetnými mechanismy; zvýšení rizika neurotoxicity a/nebo snížení antikonvulzivního efektu bylo pozorováno u AEP sdílejících stejný mechanismus účinku. Přestože jsou některá spojení AEP v ur- čitých případech osvědčená (fenobarbital + fenytoin u tonických záchvatů, etosuximid + valproát u absencí, lamotrigin + valproát u různých typů epilepsie/záchvatů), v humánní medicíně dosud ne- existuje zcela jasný důkaz o vhodnosti kombinace jednotlivých AEP a dostupné údaje jsou většinou získány z experimentálních (tj. zví- řecích) modelů a preklinických studií. Definitivní důkaz o aditivním nebo supraaditivním účinku kombinací antiepileptik lze získat pouze pomocí randomizovaných kontrolovaných studií. Do té doby mohou k predikci podstaty farmakodynamických interakcí empiricky pomoci znalosti mechanismu účinku jednotlivých AEP (18). Závěr Riziko lékových interakcí je u antiepileptik vysoké. Farmakodynamické interakce lze zatím odhadnout pouze empiricky pomocí znalostí mecha- nismu účinku jednotlivých antiepileptik. Farmakokinetické interakce je možno objektivizovat pomocí terapeutického monitorování koncentrací antiepileptik s cílem optimalizace farmakoterapie u individuálních pacientů tak, aby bylo dosaženo potlačení epileptických záchvatů s minimalizací nežádoucích účinků. Bohužel i v případě lékových interakcí podléháme jako lékaři jednomu z Murphyho zákonů: „Lékař je tu od toho, aby nemoc‑ nému zakázal, co má nejradši, a potom ho svou léčbou dorazil“. LITERATURA 1. Patel P, Moshé SL. The evolution of the concepts of seizures and epilepsy: What’s in a name? Epi- lepsia Open. 2020 Jan 10; 5(1): 22–35. 2. Landmark CJ, Johannesse SI, Tomson T. Dosing strategies for antiepileptic drugs: from a standard dose for all to individualised treatment by implementation of therapeutic drug monitoring. Epileptic Disord. 2016 Dec 1; 18(4): 367–383. 3. Patsalos PN, Spencer EP, Berry DJ. Therapeutic Drug Monitoring of Antiepileptic Drugs in Epilepsy: A 2018 Update. Ther Drug Monit. 2018 Oct; 40(5): 526–548. 4. Rowland A, Miners JO, Mackenzie PI. The UDP‑glucuronosyltransferases: Their role in drug metabolism and detoxification. Int J Biochem Cell Biol. 2013 Jun; 45(6): 1121–1132. 5. Lesko LJ, Schmidt S. Individualization of drug therapy: history, present state, and oppor- tunities for the future. Clin Pharmacol Ther 2012; 92(4): 458–466. 6. Buchthal F, Svensmark O. Aspects of the pharmacology of phenytoin (Dilantin) and phe- nobarbital relevant to their dosage in the treatment of epilepsy . Epilepsia 1960; 1: 373–384. 7. Grundmann M, Kacířová I. Terapeutické monitorování hladin antiepileptik I. – obecné zásady, „stará“ antiepileptika. Klin Farmakol Farm 2016; 30(2): 9–15. 8. Kořístková B, Grundmann M. Lékové interakce antiepileptik. Část 1. – vzájemné interak- vigabatrin – – – – – – – – – – zonisamid – – – – – – – – – – snížení plazmatické koncentrace, – zvýšení plazmatické koncentrace, f – volná frakce, * – metabolit (karbamazepin-10,11-epoxid; fenobarbital; N-desmethylklobazam; 7-hydroxy-kanabidiol) x ve sloupečku „původní AEP“ je uvedena „oběť“ lékové interakce, v odpovídajícím řádku pak vliv jednotlivých AEP jako „pachatelů“ na plazmatickou koncentraci „původního“ AEP Tab. 4. pokračování