Prakt. Lékáren. 2015; 11(3e)
Článek podává souhrnný přehled léčiv, která jsou nejčastěji spojována s poškozením periferních nervů. Popisuje klinické aspekty poškozeníu jednotlivých skupin léčiv, diskutována je problematika mechanizmu vzniku, predisponující faktory, vztah k dávce terapeutickéi kumulativní, význam včasného rozpoznání nervového poškození i jeho reverzibilita. Autoři se domnívají, že neuropatie indukovanéléčivy jsou častější než se dosud traduje.
Prakt. Lékáren. 2015; 11(3e)
Lymeská borrelióza (LB) patří v ČR mezi nejčastější zoonózy s přírodní ohniskovostí, která je přenášena klíšťaty. U nás je každým rokem hlášeno 3 500–4 000 případů tohoto onemocnění. Stanovení správné diagnózy působí mnohdy lékařům značné potíže, až diagnostické rozpaky s následnou nesprávně indikovanou antibiotickou terapií. Článek se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinice, diagnostice a terapii lymeské borreliózy. V popisu klinických forem jsou zmíněna všechna stadia, více akcentovány jsou však kožní formy onemocnění, neboť projevy na kůži jsou nejčastější – až 70 % klinických manifestací.
Prakt. Lékáren. 2015; 11(3e)
Lidský růst a vývoj zahrnuje řadu biologických pochodů. Vliv vývojových změn při lékové expozici bývá odvislý od tělesné kompozice (např. obsah vody v těle, koncentrace sérových proteinů) a funkce orgánů důležitých při metabolizaci (např. játra) nebo exkreci (např. ledviny) léčiv. V první dekádě života jsou tyto změny poměrně dynamické a nelineární, což může způsobovat obtíže při volbě vhodné dávky léčiva. V období růstu/vývoje mohou být také reakce na řadu léčiv odlišné. Volba správného léčiva a stanovení adekvátní dávky pro dítě je proto zcela zásadní. Tohoto cíle můžeme dosáhnout jen pokud budeme mít alespoň základní znalosti o tom, jak ontogeneze...
Prakt. Lékáren. 2015; 11(3e)