Prakt. Lékáren. 2016; 12(5e)
Současné možnosti dostupných antidepresiv (AD) jsou omezené. Přes velkou heterogenitu depresivních poruch zůstávají monoaminy hlavním cílem léčby. Rozdíly v reakci na léčbu jsou spojeny s genetickou variabilitou. Rozvíjející se farmakogenetika se snaží individualizovat farmakoterapii, v běžné klinické praxi však stále volba konkrétního AD spočívá na individuální účinnosti a snášenlivosti a přiřazení symptomů k biochemické alteraci. Předpokladem účinnosti je nepochybně přítomnost dostatečného množství látky v cílové oblasti CNS. Toto evokuje problematiku adherence k AD. Nejčastějšími důvody nonadherence je nedostatečná účinnost včetně reziduálních příznaků....
Prakt. Lékáren. 2016; 12(5e): e3-e9 | DOI: 10.36290/lek.2016.094
Zácpa představuje častý problém řešený v ambulanci praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Projevuje se málo frekventním, obtížným odchodem stolice. Z klinického hlediska je důležité odlišit organickou a funkční zácpu. Pro organickou zácpu svědčí četné varovné příznaky a podezření na ni by mělo vést k časnému odeslání dítěte ke specialistovi. Funkční zácpa je mnohem častější. Vzniká na podkladě zkušenosti s bolestivou defekací a strachu z jejího opakování, dítě se defekaci aktivně brání. Její léčba je založena na několika současně probíhajících krocích: edukaci, uvolnění retinované stolice a dlouhodobém podávání laxativ. V článku je probrán diagnostický...
Prakt. Lékáren. 2016; 12(5e): e10-e17 | DOI: 10.36290/lek.2016.085
Lékové intoxikace jsou nejčastějším důvodem konzultací Toxikologického informačního střediska (TIS) u dětí i dospělých.Obvyklou příčinou lékových otrav dětí jsou náhody a léčebné omyly. U adolescentů a dospělých jde především o suicidální pokusy.Po expozici toxickým dávkám léků se uplatňují kroky primární dekontaminace (před vstřebáním léku), symptomatická terapie, ojediněleantidota a výjimečně sekundární eliminační metody (po vstřebání léků do oběhu a tkání).
Prakt. Lékáren. 2016; 12(5e): e25-e37 | DOI: 10.36290/lek.2016.095
Mnohočetný myelom (MM) je nádorové onemocnění způsobené maligní transformací plazmatických buněk. Včasné stanovení diagnózya nasazení kauzální léčby zlepšuje kvalitu života a dává šanci na víceleté přežití. Základem adekvátní léčby je vždy kombinovaná chemoterapie,spojená u pacientů do 65 let věku i s autologní transplantací kostní dřeně. Článek shrnuje nejobvyklejší příznaky, diagnostikua léčebné i podpůrné modality u nemocných s mnohočetným myelomem. Podává přehled terapeutických možností včetně posledníchnovinek v léčbě MM.
Prakt. Lékáren. 2016; 12(5e)